Jak na to, když chci „napsat chalupu na dítě“?

Darování nemovitosti synovi či dceři by se mohlo zdát jako jednoduchý způsob, kterým lze zaopatřit své potomky a zároveň uchovat rodinné jmění v rámci okruhu blízkých. Pokud ovšem dítě ještě nedovršilo osmnácti let, není transakce zdaleka tak jednoduchá, jak by se na první pohled mohlo zdát. Nápovědu, jak při převodu nemovitosti postupovat nabízí ustanovení § 898 zákona č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník, jež hovoří o správě existujícího i budoucího jmění dítěte. Zmiňovaný paragraf vyžaduje pro každé jednání rodičů, které je prováděno nad rámec běžné administrace nebo se týká věcí zanedbatelné hodnoty, souhlas opatrovnického soudu, specificky pak ve druhém odstavci výslovně jmenuje právní jednání, kterým dítě nabývá, zcizuje nebo zatěžuje nemovitou věc. Důsledkem neobdržení takového souhlasu by nastala tzv. zdánlivost daného jednání, to znamená, že by se k němu nepřihlíželo.

A jak vlastně takové řízení probíhá? Místně příslušným soudem je obecný soud nezletilého, tj. okresní soud, v jehož obvodu má dítě bydliště. Celé řízení je zahájeno návrhem, který podá rodič dítěte, v našem případě tedy dárce. Následně je třeba, aby soud jmenoval dotyčnému potomku kolizního opatrovníka, tím se stává zpravidla orgán sociálně-právní ochrany dětí. Opatrovník plní funkci nestranného třetího účastníka, jenž zastupuje zájmy dítěte, které by mohly být ve střetu s těmi rodičovskými.

Nabytí daru pak také závisí na posouzení toho, zda se jedná o záležitost pro dítě prospěšnou. Ne každý dar může být nakonec soudem shledán pro dítě prospěšným, nebo může být dokonce v rozporu se zájmy dítěte. Takovým příkladem může být darování nemovitosti v dezolátním stavu vyžadující bezodkladnou stavební investici pro její zachování, nebo nemovitost zatíženou právními vadami, jako např. zástavním právem třetí osoby, věcným břemenem doživotního užívání nežádoucího oprávněného apod.

Obdobně, a možná ještě přísněji, je pak soudnímu přezkumu podrobován prodej nemovitosti ve vlastnictví dítěte. I zde se pečlivě zkoumá, zda je prodej v zájmu dítěte a zejména pak jak bude naloženo se získanými peněžními prostředky z prodeje, neboť i ty musí být vždy použity v zájmu dítěte.